Definice základního stavebního pojmu změna dokončené stavby.
Změna dokončené stavby je podle stavebního zákona:
- 1. nástavba, kterou se stavba zvyšuje;
- 2. přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;
- 3. stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Změna dokončené stavby představuje důležitý pojem ve stavebním právu, který upravuje možnosti úprav již existujících staveb. Podle stavebního zákona je změna dokončené stavby definována jako:
- Nástavba: Nástavba je úprava, při které se stávající stavba zvyšuje o další podlaží nebo nadstavbu, čímž dochází ke zvýšení její výšky.
- Přístavba: Přístavba je úprava, při které se stávající stavba rozšiřuje na půdorysu o nové prostory, které jsou vzájemně provozně propojeny s existující stavbou. Tím dochází ke zvětšení užitkové plochy stavebního objektu.
- Stavební úprava: Stavební úprava je úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, avšak dochází k vnitřním stavebním úpravám či změnám. Tato úprava může zahrnovat například zateplení pláště stavby či vnitřní přestavbu prostor.
Změna dokončené stavby podléhá stavebnímu řízení a musí být provedena v souladu se stavebními předpisy a normami. Důležité je, aby tyto změny respektovaly urbanistický plán dané oblasti a neohrožovaly stabilitu a bezpečnost stavebního objektu. Takové úpravy mohou být prováděny za účelem zlepšení funkčnosti, efektivity či estetického vzhledu stavby.
Změna dokončené stavby je tedy důležitým nástrojem pro adaptaci a modernizaci existujících staveb dle aktuálních potřeb a požadavků.