Příběh kamenné věže u Kaprouna

Příběh kamenné věže u Kaprouna

V hlubokých lesích mezi Kaprounem a Slavonicemi stojí zvláštní stavba – nízká, zarostlá věž z hrubého kamene, bez dveří, bez oken. Místní jí říkají Stará hláska, i když podle historiků nikdy nebyla součástí žádné pevnosti ani signálního systému. Není na žádné staré mapě. A přesto tam stojí.

Na první pohled by si ji člověk spletl s obyčejným lesním pozůstatkem, ale každý, kdo žije poblíž, ví, že tam něco není v pořádku.

V roce 1972 tam během výzkumného pochodu zabloudila skupina středoškoláků z Jindřichova Hradce. Měli za úkol přenocovat poblíž Kaprouna, ale jeden ze studentů – hoch jménem Milan – se rozhodl prozkoumat les o něco hlouběji. V noci. Prý slyšel volání.

Našel věž. Nikdy předtím o ní neslyšel. Když se ráno ostatní probudili, Milan chyběl.

Pátralo se po něm celé týdny. Byli tam vojáci, psi, helikoptéra. Nic. Až po dvaceti dnech se sám objevil na nádraží v Dačicích – bledý, bosý, s očima, které se vyhýbaly světlu.

Neuměl vysvětlit, kde byl. V kapse měl starý železný klíč a kousek zažloutlé mapy, popsané němčinou z přelomu 19. století. Na mapě byla věž. A pod ní nápis: „Zeitwächterturm“ – Věž strážce času.

Milan se později zcela uzavřel. Nikdy se neoženil, nikdy nepracoval. Jen chodil po lesích, kreslil podivné obrazce do hlíny a tvrdil, že „něco se otevře, až se svět přestane dívat“.

Věž tam stále stojí. Kdo k ní jde, zažívá divné věci – závady kompasů, ztrátu času, zvláštní sny. Místní houbaři se jí vyhýbají. A každý, kdo tam zabloudí, říká, že v noci zevnitř slyšel kroky. A někdy klepání. Jako by někdo chtěl ven.

Skoro skutečný příběh, říkají. Skoro.

Ale zeptejte se starých lidí v Kaprouně. Ti neřeknou „legenda“. Ti řeknou:
„Nechoď tam. A pokud ano – neber si hodinky.“

Další legendy z České Kanady

Příběh kamenné věže u Kaprouna
Příběh kamenné věže u Kaprouna

Poradňa

Potrebujete radu? Chcete pridať komentár, doplniť alebo upraviť túto stránku? Vyplňte textové pole nižšie. Ďakujeme ♥